Rudolf Růžička / CZ /
Skladatelská soutěž v rámci výuky počítačové hudbySvůj příspěvek na kolokvium FORFESTu jsem původně pracovně nazval "Výroba neprofesionálních skladatelů", což humornou formou nejlépe charak-terizuje celkové vyznění příspěvku. Hlavním záměrem je informovat pořada-tele a přítomné účastníky kolokvia o reálné možnosti přivést mladé lidi, stu-denty nehudebních oborů na vysoké škole k aktivnímu vnímání soudobé váž-né, artificiální hudby všech druhů včetně hudby duchovně zaměřené.
Před několika lety jsem byl požádán vedením brněnské Fakulty informa-tiky Masarykovy univerzity, která je dodnes jedinou samostatnou fakultou pro výuku informatiky v České republice, o uskutečnění přednášek pro studenty, které by se dotýkaly celé široké problematiky využití počítačů v hudbě. Ob-dobné přednášky existují na fakultě v rámci Katedry programových systémů a komunikací i v jiných esteticky zaměřených oblastech, zejména ve výtvarnic-tví (počítačová grafika a animace). Přednášky se konají každoročně v rámci jednosemestrální výuky v předmětech Počítače a hudba I. a II. Zájem studentů o výuku je vždy nad očekávání vysoký. V první části výuky se účastní přednášek kolem 150 studentů, druhá specializovaná část je předem ome-zena maximálním počtem 30 studentů, který je s povolenými výjimkami ob-vykle překročen.
Předmět Počítače a hudba I. poskytuje studentům základní znalosti v oblasti využití počítačů v hudbě, prohloubí jejich vědomosti z dějin počítačové tvorby v oblasti umění i v algoritmizaci a programovaní hudebně kompozičních postupů, seznámí je s profesionálními programy pro vznik, úpravy, notaci a reprodukci zvuků a s elektroakustickou i počítačovou hudbou jako uměleckou tvorbou a s jejím uplatněním jako součástí počítačových her a animace.
V rámci předmětu Počítače a hudba II. se studenti seznámí s možnostmi využití počítače při hudební tvorbě, s klasickými skladebnými postupy v hu-dební kompozici a s teoretickými i praktickými znalostmi využití profesionálních programů pro vznik, úpravy, notaci a reprodukci zvuků, s uplatněním komer-čních i speciálních programů pro tvorbu hudby, naučí studenty základům kompozice zvukového doprovodu k animaci a počítačovým hrám formou vlastní práce studentů při tvorbě počítačové hudby. Podrobné podmínky stu-dia jsou uvedeny na internetové stránce předmětů:
http://www.fi.muni.cz/~qruzicka .
Je třeba podotknout, že počet přijatých studentů ke studiu na Fakultě informatiky je často jen zlomkem z počtu přihlášených uchazečů o studium. I když přijímací podmínky vyžadují především znalosti z oblasti informatiky, je zá-kladním předpokladem všeobecně vysoká inteligence přijatých studentů, což se projevuje i na jejich přístupu k různým formám umění.
Přednášek předmětů Počítače a hudba se mohou zúčastnit také stu-denti bez jakéhokoliv předběžného hudebního vzdělání, přesto projevili neče-kaný zájem o poslech všech druhů skladeb z oblasti soudobé artificiální hud-by. Jejich přístup k tomuto pro ně neznámému umění je obdivuhodný, větši-nou totiž neznají jinou hudbu, než zní z našich médií - zejm. z rozhlasu a televi-ze. Jen někteří navštěvují koncerty s tradiční orchestrální, komorní a vokální hudbou, kde hudbu 20.století uvádějí jen výjimečně.
Nejprve jsem studentům v rámci výuky předváděl ukázky z děl autorů současných počítačových skladeb a jejich předchůdců při využití matematic-kých postupů v kompozici - např. z období dodekafonie; kladně přijali mj. ukázky z tvorby Schönberga i Weberna. Schönbergovu kantátu "A Survivor from Warsaw" (u nás překládanou jako "Pozůstalý z Varšavy" nebo "Přežil jsem Varšavu"), která končí hymnickou židovskou modlitbou mužského sboru, si řa-da z nich okopírovala na svoje kompaktní disky, aby si ji mohli vyslechnout do-ma na lepším reprodukčním zařízení, než bylo v posluchárně. Kladné reakci jis-tě přispěla jejich dobrá znalost angličtiny v textu recitátora při poslechu origi-nální verze díla. Na jejich dotaz, kdy by mohli uslyšet tuto skladbu na veřejném koncertu, jsem je informoval, že si pamatuji provedení na abonentním koncer-tu brněnské filharmonie v r.1963 (před 40 lety!) a od té doby o jejím uvedení v Brně nevím.
Obdobný byl zájem o mikrotonální kompozice A. Háby a jiných sklada-telů. Každoročně konané koncerty elektroakustické hudby v rámci Expozic nové hudby navštěvují studenti pravidelně. Soudobé počítačové a elektro-akustické skladby si kopírují na vlastní CD z profesionálního zájmu.
Cituji vybraná písemná vyjádření studentů předmětů Počítače a hudba ve škol. roce 2002/2003 o jejich přístupu k soudobé hudbě (tvar textu posíla-ného e-mailem nechávám původní):
"V tomto předmětu jsem poprvé uslyšel artificiální hudbu a nemohu říci, že by se mi nelíbila."
"V tomto predmete som sa veľa dozvedela a bola som prekvapena aká hudba existuje."
"Obzvláště zajimavé byly různé hudební ukázky, které mi postupně ukazovaly tváře počítačové hudby, které jsem do té doby neznal."
"Mé očekávání předmět rozhodně nezklamal a navíc rozšířil mé hudební znalosti. Musím se přiznat, že před absolvováním tohoto kursu jsem o elektroakustické hudbě neměl ani ponětí."
"Seminář mi poskytl základní orientaci v problematice a pomohl mi najít téma mé budoucí bakalářské práce (bude jím elektroakustická hudba)."
"Tyto skladby a soustavy (třetinotónové, čtvrttónové, šestinotónové, …) byly pro mě značným překvapením, jak z hlediska teoretického (očekávat se to dalo), ale především hudebním provedením. Skladby se nejenže daly poslouchat, ale byl to i velmi příjemný hudební zážitek."
"...i když se mi některé ukázky na první poslech zdály absurdní a neposlouchatelné, přece jen na mě svým způsobem zapůsobily, a to je přece hlavní důvod umění (nejen hudebního), totiž působit."
"Já nejsem žádný fanoušek hudby, ani její odpůrce, hudbu moc neposlouchám. Ale hodně věcí na přednášce me zaujalo, a začal jsem se i o to malinko zajímat. Začal jsem si na internetu vyhledávat programy na skladání hudby a dokonce jsem i něco málo složil."
"Jako velmi zdařilou považuji letošní soutěž o nejlepší hudební dílo, která mě velice zaujala..."
Jednou z předepsaných možností absolutoria předmětu Počítače a hudba II. je získání kolokvia formou vytvoření vlastního hudebního díla nebo jeho části v jakémkoliv žánru z oblasti tvorby počítačové hudby a účasti tohoto díla ve studentské soutěži.
A tím se dostávám ve svém příspěvku na kolokviu FORFESTu k jeho hlavnímu tématu.
V jarním semestru r. 2003 se poprvé uskutečnila soutěž o nejlepší stu-dentské dílo, jejíž vznik byl inspirován návrhem na vylepšení a zatraktivnění přednášek, který podali absolventi předmětu Počítače a hudba II. v minulých letech. Soutěžní podmínky jsem vypracoval podle podmínek jiných soutěží a na základě svých zkušeností z členství v různých porotách (mj. v mezinárodní porotě soutěže "NEWCOMP" v Bostonu), hlavně ve funkci stálého předsedy ju-ry každoročně v Praze konané mezinárodní soutěže elektroakustické hudby "MUSICA NOVA". Soutěžní podmínky jsem upravil podle připomínek studentů předmětu tak, aby byly pro účastníky nejvýhodnější - byla to především možnost využití multimediálních děl uměleckého nebo užitkového zaměření v libovolném stylu a charakteru (elektronická, elektroakustická nebo počíta-čová hudební skladba, multimediální dílo, pop-music, klip, ozvučená video-hra apod.), na vzniku soutěžního díla mohlo také spolupracovat více autorů. Základním požadavkem bylo vytvoření hudebních zvuků nebo jejich zpraco-vání a úpravy pomocí počítače. V průběhu soutěže byla hodnocena přede-vším hudební složka díla - ovšem s přihlédnutím k celkovému dojmu, který vizu-lní složka mohla ovlivnit a jistě také ovlivňovala.
Studentské soutěže se zúčastnila téměř polovina absolventů předmětu. Hodnocení soutěžních děl se zvláštním zaměřením na hudbu provedli ano-nymně písemným výběrem pořadí max.tří nejlepších děl všichni studenti před-mětu včetně autorů. Vítěznými autory byli: na 1.místě Marek Susčík s dílem na-zvaným "Léto", 2. místo získal Luděk Stoklasa za "Enwel" a 3. místo Petr Fryček, Denisa Píšová a Ondřej Čech za multimediální dílo "3D-Invasion".
Úroveň soutěžních děl byla různá. Někteří studenti věnovali vytvoření díla značnou námahu, jiní byli méně precizní. Všichni však byli nuceni se zamy-slit při tvůrčí práci na výběru námětu a zpracování zvukového i obrazového materiálu, seznámit se s programem a jeho optimálním využitím, realizovat svůj záměr formou veřejně proveditelné nahrávky.
Autoři soutěžních děl, kromě získání absolutoria předmětu, měli navíc možnost prezentovat svá díla veřejně před svými kolegy studenty; v časopise, vydávaném Fakultou informatiky, se objevila informace o soutěži se stručným rozborem vítězných děl; ve fakultní knihovně je uložen kompaktní disk s obra-zovým a zvukovým záznamem všech děl, které se zúčastnily soutěže.
Soutěž splnila původní a hlavní záměr, kterým bylo "donutit" studenty neuměleckých oborů, jakým je i informatika, realizovat samostatný umělecký tvůrčí čin, uvědomit si, že umělecká tvorba není jen výjimečná činnost pro geniální, vyvolené a privilegované umělce. Tvořit umělecká díla nemusí být nekonečnou namáhavou dřinou - naopak: značnou částí tvorby by měla být zábava, využití inteligence a vtipu autora. To se také v mnoha soutěžních dílech projevilo.
Příkladem je část textu komentáře k dílu studenta, účastníka soutěže: "...Vím, že toto není skladba, která by mohla aspirovat na vítězství, pokud se soutěže zúčastní alespoň jedna jiná, ale to ani nebylo jejím primárním účelem. Šlo mi spíš o to zúčastnit se a taky užít si tu legraci při jejím nahrávání.... Závěrem patří má omluva panu Rudolfu Růžičkovi, že přese všechno, co se do nás po dva semestry více méně úspěšně snažil vtlouct o netradičních tónových systémech a atonální hudbě, se má skladba drží klasického durového temperovaného ladění, nakolik to naše hlasy dovolí."