Zdánlivě neuskutečnitelné se uskutečňuje vytrvalostí nadšení. Tam, kde touha dosáhnout cíle zastíní všechny potíže. Kde těžkost je pouze tréninkem k zdolání další – větší, tam se myšlenka noří do hmoty a času, aby jim vtiskla formu. A ony se nepříčí. Jako by na tu výzvu už dávno čekaly. O tom mne znovu přesvědčilo nastudování a provedení Zemkovy „Pašijové“ II.Symfonie.