Forfest 2009
Kam ke konci června jinam než na Forfest…
Forfest 2009 skončil, ať žije Forfest 2010!Tak nějak bych mohl začít svou čerstvou vzpomínku na uplynulý JUBILEJNÍ – DVACÁTÝ ročník mezinárodního festivalu současného hudebního umění s duchovním zaměřením Forfest Kroměříž. Začal koncerty v Olomouci a skončil poslední červnovou neděli monumentálními varhanními kompozicemi v chrámu sv. Mořice v Kroměříži.
Moje vzpomínka je pohledem návštěvníka, který si zvykl každoročně v posledním týdnu června přijet do Kroměříže nadýchat se její atmosféry, opojit se jejími památkami a otevřít ventil do své duše kráse a svěžesti současné hudby a výtvarna.
Možná zní někomu spojení slov krása a současná hudba, krása a současné výtvarné umění nepatřičně. Ale je to jak s vínem. Dokud mu nepřijdete na chuť, ohrnujete nos. Jakmile mu přijdete na chuť, nedáte na ně dopustit.
Je potřeba v sobě odstranit bariéry zvané předsudky. Ano, i na současné vážné hudbě, vlastně bych měl napsat takzvané vážné hudbě, či na současném výtvarném umění je možné obdivovat úchvatný jazyk, jedinečné tvůrčí prostředky, techniku, nechat se opájet neopakovatelnými díly. Pak se už jen vracíte jako já každoročně ke konci června do Kroměříže. Tak jako se znalec vína vrací do oblíbeného vinného sklípku nebo milovník moravského destilátu k pravé domácí slivovici.
Víte, co by na Forfestu čekal asi málokdo? Že i když se koná daleko od světových metropolí, v malém moravském městě, kterým provrčíte sentiment vyvolávajícím motoráčkem, ale také po dálnici, získal za ty dvě desítky ročníků ve světě takové renomé, že si pozvaní umělci a soubory nedovolí přijet na festival nedostatečně připravení nebo s nedokonalou dramaturgií. A to prosím za symbolický honorář tvrdě limitovaný výší udělených grantů a sponzorských příspěvků.
Jsem rád, že festivalová dramaturgie za těch 20 let nezkostnatěla na osvědčených formátech, ale že stále hledá nové přístupy, uvádí díla různých stylových proudů, nové autory, vymýšlí stále atraktivnější formy.
S jakým výsledkem? Tak třeba - čekali byste, že koncert výhradně ze soudobé hudby může být odměněn dlouhotrvajícím potleskem vděčného publika? Nebo že lidé tleskají autorovi a interpretům vestoje a volají bravo? Ano, bylo tomu letos a bylo tomu i v minulých ročnících.
Letošní festivalová dramaturgie byla postavena na několika pilířích, kolem kterých byly nabaleny další produkce.
Předně to byly recitály – varhanní, violový, violoncellový, klavírní, pěvecký. Jmenujme skvělé mladé interprety ze Slovenska - houslistu Milana Paľu a klavíristu Ivana Buffu. To byly opravdu fenomenální výkony. Nebo pražského barytonistu Petra Matuszka, který je operním sólistou, ale dokáže uchvátit také uplatněním technik alikvotního zpěvu. Nebo francouzského varhaníka Vincenta Rigota, který v závěru vystoupení a v zákulisí překvapil svou plynnou češtinou. Jmenujme jeho kolegu Jaroslava Tůmu, cembalistu a profesora hry na varhany na AMU v Praze.
Další pilíř: autorské koncerty. Letos patřily strhujícím dílům moravských skladatelů Františka Emmerta, profesora skladby na JAMU v Brně, a Víta Zouhara, docenta hudební teorie na Univerzitě Palackého v Olomouci. Nádherně vyzněly také kompozice pražského skladatele Jana Vrkoče.
Další pilíř: poslechové koncerty z unikátních nahrávek moderované organizátorkou Forfestu, profesorkou Konzervatoře Evangelické akademie v Olomouci Zdenkou Vaculovičovou. Vyslechli jsme celovečerní duchovní díla Krzysztofa Pendereckého a Arvo Pärta patřící dnes už trvale do pokladnice světové duchovní tvorby našeho věku.
Mezi doprovodné akce festivalu patřily kroměřížská výstava fotografií Vladimíry Sidorové v Galerii Artuš, olomoucká výstava z děl slovenských malířů, uměleckých fotografů a sochařů v Galerii G, provokativní vizuální vystoupení amerického preformisty Lewise Gesnera a třídenní kolokvium Duchovní proudy v současném umění v Muzeu Kroměřížska, kterého se zúčastnili zájemci z řady evropských zemí.
Jan Grossmann
(Autor je stálým recenzentem Forfestu. Působí jako docent hudební teorie na katedře hudby Fakulty prírodných vied Žilinské univerzity a vedoucí katedry teorie a dějin umění na Fakultě umění Ostravské univerzity.)