Aktnapohovcevprotisvtle1637.jpg

Akt 1980-85

 

 

Hlubší, skrytý rozměr těchto až impresionisticky podaných aktů je dobrat se podstaty lidské existence, jsou to vlastně psychologické sondy-portréty, kde hlavní důraz je kladen na přesné vystižení atmosféry vnitřního světa člověka. V dalším – především expresivně pojatém rozvíjení této myšlenky – jsem se dostal až na samou hranici symbolu – znaku. Uvědomil jsem si nebezpečí schematičnosti, v kterém si libují konceptuální tendence. Výstavy Na hranici znaku a Znak a svědectví o deset let později obě pracovaly s termínem znaku – a dlužno říci, že v diametrálně odlišné rovině…

 

 

The deeper, hidden dimension of these almost impressionistic acts is to get to the essence of human existence, it's actually a psychological probe-portraits, where the main emphasis is on capturing the atmosphere of man's inner world. In the following works  - particularly expressive development conceiving of this idea - I got to the boarder of symbol - sign. I realized the danger of schematization, in which indulges conceptual tendencies. Exhibitions “The Sign and Testimony” and “On the boarder of Sign” of a decade later were also working with the term of sign - and it must be said that completely different way...