Psyché - 1976

Inspirací k tomuto nevelkému obrázku nebyla ani tak antická legenda jako spíše dvě díla dvou velkých postav hudby a literatury:  Je to Psyché Césara Francka a kongeniální stejnojmenná  poema polského básníka Jaroslawa Iwaszkiewicze. Obojí - hudba i text – jsou součástí mého života přes čtyřicet let. Nesčíslněkrát jsem se pokoušel k tématu vrátit – ale jak převést subtilní akordy Franckovy hudby do malby? Jak dostihnout intimní sdělení básníkovy vize?

Drobné malby z tohoto období nikdy neměly charakter ilustrace, od začátku mně šlo o obrazovou stavbu kompozice. Odražená světla na závěsu, pocit měnicí se atmosféry i jistou definitivnost danou dekorativními vlastnostmi malby. Z detailů po stranách je vidět zřetelně podmalby, lazurní povrch, prokládal jsem vrstvy včelím voskem a fixoval lakem Zajímal jsem se o techniku lazur, nikdy však u mne formální stránka nestála na prvním místě. Podstatný byl zde zážitek ze světla, stromů, oblohy – jsou to symboly něčeho ukrytého hluboko uvnitř – tak hluboko, že to ještě dnes bolí, ještě dnes slyším v hudbě Césara Francka omamnou, neurčitou atmosféru jižních krajin, lesk jezer, šum křídel ptáků, nekonečnost lidské touhy po lásce…

Psyche

The inspiration for this small picture was not so much an ancient legend as much as two works of two great figures of literature and music: It's Cesar Franck Psyche and congenial poem of Polish poet Jaroslaw Iwaszkiewicze. Both - the music and text - are part of my life for over thirty years. Countless times I tried to return to this topic - but how to convert the subtle chords of Franck's music to painting? How to catch an intimate communication of poet's vision?

Small paintings from this period have never had the character of illustrations. From the beginning I was thinking only about painting compositions. Reflected lights on the curtain, feeling the changing atmosphere and a certain finality of the decorative qualities of painting. From details on the sides is clearly visible under painting, glazing surface layer complements with my beeswax and fixed the paint. I was interested in the technique of glazes, but I never was interesting only about the formal structure. At the first place - there was a substantial experience of light, trees, sky - they are symbols of something hidden deep inside - so deep that it still hurts today, until today I hear the intoxicating music by Cesar Franck, permanent atmosphere of the Southern landscape, lakes shine and the sound of the wings of birds, eternal human desire for love ...