PichzvohniII2147.jpg

 

Přicházíš v ohni  / You are coming in the fire - 1975

olej, plátno / oil, canvas 140 x 200 cm - 1985

 

 

Pocit z místní krajiny u mne postupně splynul s čímsi trvalejším – znovu opakuji, že už tehdy jsem si byl vědom určité nečasovosti mé malby, nevadilo mně to. Naopak vyhovovalo patrně podvědomým archaickým stránkám mého rukopisu – asi jako byste chtěli cosi mermomocí vyjádřit a cítili, že to nějak nejde přes rty. Napadá mne namátkou případ Jindřicha Průchy – kolik je v jeho figurálních kompozicích zdánlivé neohrabanosti smíšené až s trochou naivity – a přesto to drží pohromadě, věříte tomu co chtěl vyjádřit.

Tuto drobnou temperu jsem si udělal o deset let později ve velkém oleji – nelituji toho, že to šlo tak pomalu. Ta osobní zkušenost stojí za víc než tucet vypůjčených životů…

 

Rok 1975 znamenal pro mne přelomový rok – odložil jsem školní práce a pokusil se vyjádřit to co mne mnoho let trápilo a lákalo k vyslovení. Nevelký výběr, který zde předkládám, považuji s odstupem let za klíčové vysvětlení mé tvorby – je zde už všechno: symboličnost, lineárnost i práce s pastózním povrchem, důraz na atmosféru, měnivost barevných posunů směřující k pozdější abstraktní mnohoznačnosti atd.

 

 

 

You are coming in the fire - 1975

 

 

The feeling from the local landscape gradually merged for me with something more permanent - as I had already mentioned, even at these earlier period I was aware of time out of some of my paintings, and did not care about it. On the contrary: it seems to suit my subconscious archaic manuscript pages - like something you would like to express and felt that it somehow does not go through your lips.

It occurs to me the case of Jindřich Průcha - how much is in his figural compositions seeming clumsiness mixed up with a bit of naivety - and yet it holds together, you believe to his paintings, you believe what he wanted to express.

I made ten years later of this small tempera more larger oil canvas - I do not regret that it was so slow. That personal experience is much worthy than a dozen borrowed lifetimes .

 

 

Year 1975 meant a breakthrough year for me - I put away my school work and tried to express what tortured me for many years and attracted me to express. A small selection that are presenting, I consider from interval of many years as key explanations of my work - everything is already here: symbolism, linearity and pasty work surface, the emphasis on the atmosphere, variableness of color shifts towards later abstract ambiguity etc..