RELIGIÓZNÍ KOMPOZICE ÚČASTNÍKŮ SKLADATELSKÉ SOUTĚŽE MUSICA NOVA

Prof. Rudolf Růžička /JAMU Brno - CZ/

V České republice se koná jediná kompoziční soutěž se zaměřením na tvorbu elektroakustické hudby, ve světě existuje řada skladatelských soutěží elektroakustické a počítačové hudby, zejména ve Spojených státech amerických. V Evropě mezi nejvýznamnější patří již tradiční soutěže ve francouzském Bourges a festival soudobého počítačového umění "Ars Electronica" v rakouském Linci. Mezi ně se svým významem a proslulostí zejména v zahraničí zařazuje i naše soutěž "Musica Nova", vypisovaná jako mezinárodní skladatelská soutěž pro autonomní artificiální elektroakustické kompozice. Poprvé byla vyhlášena již před 38 lety - roku 1969. Pravidelné pořádání soutěže Musica Nova od roku 1992 zajišťuje Společnost pro elektroakustickou hudbu v Praze, v loňském roce to bylo již popatnácté. Soutěž se tak stala prestižním fórem ve svém oboru nejen u nás, ale i v celém kulturním světě.

Ve Studiu pro experimentální hudbu Československého rozhlasu v Plzni, prvním profesionálním elektroakustickém studiu v České republice, byla již v roce 1969 uspořádána mezinárodní soutěž o nejlepší skladbu v oboru konkrétní a elektronické hudby pod názvem "MUSICA NOVA". Soutěžní porota pracovala ve složení: předseda Eduard Herzog, členové Miloslav Kabeláč, Antonín Špelda, Vladimír Lébl, Zdeněk Barborka. Do soutěže bylo přihlášeno 22 skladeb, 21 bylo porotou posuzováno; výsledky jury vyhlásila v lednu 1970.

První cenu v této soutěži získal Rudolf Růžička za skladbu "Gurges", druhou cenu Karel Odstrčil za kompozici "Gándhí", třetí cenu Miroslav Hlaváč za "Biochronos" a čtvrtou cenu Arnošt Parsch za "Transposizioni II". Zvláštní uznání vyslovila porota Miloši Haasemu za skladbu "Per aspera ad astra". Koncert vítězných skladeb byl uspořádán 9.února 1970 v Hudebním studiu Čs.rozhlasu v Plzni.

Po období slibného rozvoje byl za tzv. normalizace vznik elektroakustické hudby násilně přerušen. Výroba elektroakustické a počítačové hudby byla v rozhlasových provozech zastavena, v českých zemích živořilo jen elektroakustické studio v plzeňském rozhlase.

Elektroakustická hudba byla vládnoucími kulturními činiteli minulého režimu potlačována pomocí zákazů a omezování provádění na koncertech, vysílání rozhlasem a televizí, vydávání na gramofonových deskách i jinak diskriminována. Česká a slovenská elektroakustická hudební tvorba byla oceňována především v zahraničí, u nás se před rokem 1989 šířila zejména formou hudebního samizdatu. Celá společnost se tehdy dopouštěla pomocí víceméně souhlasného mlčení likvidace těch směrů hudební tvorby, které bojovaly za samostatnost, svébytnost, umělecké uplatnění a světovost české hudby. Týkalo se to nejen moderních, soudobých hudebních kompozičních směrů, jakými jsou právě elektroakustická a počítačová hudba, ale i zcela jiných tvůrčích hudebních oblastí, např. jazzu.

Po r.1990 nastala situace, kdy bylo třeba napravit chyby minulého kulturního vývoje mimo jiné i podporou vzniku uměleckých hudebních děl z oblasti elektroakustické a počítačové hudby formou tvůrčích skladatelských soutěží, které nepochybně zvýšily zájem zejména mladých tvůrců o toto v nedávné době násilně a neoprávněně potlačované hudební umění.

V roce 1992 připravila Společnost pro elektroakustickou hudbu v České republice ve spolupráci s Českým hudebním fondem a Českým rozhlasem mezinárodní kompoziční soutěž o nejlepší autonomní elektroakustickou skladbu pod stejným názvem "Musica Nova". Byla vypsána u příležitosti 30. výročí vzniku první československé elektroakustické kompozice a 25. výročí zřízení Studia pro experimentální hudbu Československého rozhlasu v Plzni. Tato soutěž se také uskutečnila k uctění památky hlavního organizátora první soutěže MUSICA NOVA konané v roce 1969, kterým byl zakladatel a propagátor elektroakustické hudby u nás, prof. Miloslav Kabeláč. Svou uměleckou tvorbou se Kabeláč jednoznačně postavil na stranu umělců, kteří otevřeně vystoupili proti okupaci naší země v roce 1968 a následnému normalizačnímu procesu. Jeho dílo za minulého režimu nebylo možno veřejně provozovat ani na koncertním pódiu, ani v rozhlasovém vysílání, řada jeho děl se uplatňovala převážně jen v západních zemích. Soutěžní podmínky kompoziční soutěže "Musica Nova" vyhlášené na podzim 1992 a realizované roku 1993 předpokládaly možnost účasti různých druhů autonomních elektroakustických skladeb s využitím live electronic, jazzových prvků, tradičních nástrojů a hlasů, synthesizerů a podobně. Pro mladé a začínající skladatele byla určena samostatná kategorie, ve které měli větší naději na získání ceny.

Do soutěžní poroty byli vedením Společnosti pro elektroakustickou hudbu jmenováni významní a zkušení skladatelé elektroakustických děl, hudební vědci, kritici a zvukoví mistři, zabývající se oblastí elektroakustické a počítačové hudby. Složení jury bylo následující: Eduard Herzog, čestný předseda soutěže (jako jediný žijící člen poroty první soutěže MUSICA NOVA z roku 1969), Karel Odstrčil, organizační předseda soutěže, Rudolf Růžička, umělecký předseda soutěžní poroty, Lenka Dohnalová, Miroslav Kaduch a Alois Piňos, členové poroty.

Soutěžní jury vybírala z předložených kompozic nejlepší díla podle několika kritérií. Členové poroty hodnotili u každé soutěžní skladby samostatně estetický dojem jako výsledný umělecký účin celého díla, strukturální hloubku oceněním kvality a zpracování vybraných elektroakustických zvuků, formální soudržnost a její vliv na kompozici i autorovo technické mistrovství při využití možností elektroakustické zvukové techniky.

V následujících letech prošly soutěžní podmínky řadou změn a úprav, nejdůležitější předpisy z minulých let však platí stále. Soutěž pro letošní rok je vypisována ve dvou kategoriích; do kategorie „A“ může přihlásit autor autonomní elektroakustickou kompozici nebo její samostatnou část, která je určena pro reprodukci, do kategorie „B“ přihlašují autoři autonomní artificiální skladby nebo jejich samostatné části, které jsou určeny pro nástrojovou nebo vokální interpretaci s doprovodem elektroakustické hudby. Každý autor může přihlásit do každé kategorie jen jedno dílo o trvání maximálně 20 minut, jehož realizace byla dokončena po 1.1.2004. Ceny v obou kategoriích jsou: první cena, čestná uznání, účast ve finále, zvláštní cena mladému skladateli do 30 let a ocenění českým skladatelům. Ceny a čestná uznání budou předávány vítězům během slavnostního koncertu za přítomnosti autorů a oficiálních hostí v prosinci 2007 v Praze.

Mezinárodní jury pro soutěž "Musica Nova" v posledních letech pracovala za mého předsednictví ve složení: muzikoložka Lenka Dohnalová, která je i ředitelkou soutěže, Rainer Bürck, předseda Německé společnosti pro elektroakustickou hudbu, Juraj Ďuriš, předseda Centra pro elektroakustickou a počítačovou hudbu a vedoucí Experimentálního studia Slovenského rozhlasu v Bratislavě, a čeští skladatelé, kteří vyučují elektroakustickou hudbu na vysokých školách: Pavel Kopecký, Michal Košut a Milan Slavický. Zasedání poroty se uskutečňuje vždy na podzim v prostorách pražské Filmové akademie múzických umění.

Všichni účastníci soutěží jsou povinni dodat kompletní nahrávky soutěžních skladeb na předepsaných nosičích a pro potřeby jury umělecké a technické popisy skladeb včetně partitur. Po skončení soutěže jsou všechny materiály ukládány do zvukového archivu Českého muzea hudby v Praze, kde je možnost nahrávky soutěžních skladeb poslechnout, případně i vypůjčit. V archivu ČMH jsou umístěna všechna soutěžní díla kromě několika neúplných ročníků, které byly zničeny při povodni v srpnu 2002 v archivu Hudebního informačního střediska.

Počet všech přihlášených skladeb od vzniku soutěže Musica Nova (tedy od r.1969) do loňské soutěže včetně je neuvěřitelné množství – celkem 1295 děl, z toho odhaduji, že 5-10% skladeb jsou díla s duchovním zaměřením. Nejvíce se objevují křesťanské inspirace a texty, dále také židovské (hebrejské) a buddhistické texty a náměty.

Podrobnější informace o soutěži "Musica Nova" (zejm. protokoly vítězných děl, úplná znění soutěžních podmínek a soupisy všech skladeb účastníků) jsou k dispozici na internetu česky (http://www.musica.cz/musnova/indexcz.htm) a anglicky (http://www.musica.cz/musnova).

Na závěr mého kolokviálního příspěvku vyslechneme ukázky z nahrávek vítězných soutěžních skladeb (všechny získaly čestná uznání), které jsem vybral ze skladatelských inspirací z religiózní křesťanské oblasti. Kromě názvů skladeb to dotvrzují i použité texty.

Ze soutěže "Musica Nova ’98 ", které se zúčastnilo 145 skladeb autorů ze 32 různých zemí to bude z kategorie děl pro nástrojovou nebo vokální interpretaci s doprovodem elektroakustické hudby kompozice na latinský text nazvaná "Dies Sanctificatus" (Posvěcený den) pro smíšený sbor a počítačem vytvořený elektroakustický doprovod, kterou složil Američan Scott Miller. Autor se při kompozici skladby nejvíce inspiroval latinským slovem „lux“ - světlo, které se prosazuje i v textu skladby a využívá struktur podobných středověké polyfonii. Zajímavé je nenásilné a vkusné spojení tradičně traktovaného partu sboru s elektroakustickou hudbou. Nahrávka byla realizována koncertním sborem univerzity v Saint Cloud, který zpívá gregoriánský chorál. (hrát celou skladbu 6:40)

V roce 2000 bylo v soutěži "Musica Nova" posuzováno 88 děl z 27 zemí. V kategorii autonomní elektroakustické hudby byla oceněna kompozice „Luke 2, 1-7“ (Lukáš) Maria Valentiho z Itálie. Je inspirována Evangeliem sv. Lukáše, v němž se pojednává o tom, jak se na základě nařízení císaře Augusta o sčítání lidu odebral Josef s Marií z Nazaretu do Betléma, kde Marie porodila Ježíše. Skladatel použil pro citaci evangelických veršů starořečtiny a italštiny. Této látce kontrastně položil konkrétní zvuky jako např. hluk městské dopravy, zvuk dud, tím vytváří napětí, které symbolizuje skladatelovu potřebu ticha a intimity, která je v naší době ve městě obtížně uspokojitelná. Zatím co zní aktuální zvukové prostředí, hlas v němčině říká "zde není místo pro Boha a možná ani pro vás…" - podle slov autora se tím vytváří obraz našeho "malého velkého dramatu z hlediska vánoční tradice." (začíná mluvený text do 4:00, celá skladba 8:20)

V soutěži "Musica Nova 2001" za účasti 63 skladeb autorů z 21 zemí se v kategorii nástrojové hudby s elektroakustickým doprovodem úspěšně umístila skladba Itala Massima Carlentiniho nazvaná „Recycled“ (Recyklováno) pro flétnu a počítač (na flétnu hraje Alessandro Marino). Autor o ní uvádí: "Skladba má původ v potřebě recyklace, a to nejen papíru, plastu, ale i dalších předmětů. Recyklace vlastního skladatelského materiálu studiového a revidování vydaného zvukového materiálu různých kultur. Motivace díla pochází z koncepce života jako takového (narodit se, růst, zemřít – recyklovat sebe sama v jiném lidském bytí jakýmkoli způsobem)". Veškerý zvukový materiál je směrován k poselství „Evangelií“. Významuplná je flétna ve střední části kusu, kde zdůrazňuje svým hudebním gestem očistný moment. Skladba končí zvuky, které symbolizují přírodu (umělé syntetické zvuky podobné křiku cikád), a fragmentem gregoriánského chorálu symbolizujícím nevysvětlitelnou sílu svaté trojice (ve skutečnosti se zpěv objevuje třikrát v horizontální a vertikální linii, aby podtrhl naši existenci ve víře). (hrát od 10:30 do konce, celá skladba 13:00)

Soutěž "Musica Nova" v roce 2005 obsahovala účast 111 skladeb z 32 zemí. Kategorie autonomní elektroakustické hudby přinesla úspěch makedonskému skladateli, žijícímu v Austrálii, Robertu Sazdovi a jeho skladbě “Bogorodica 28.08”. Jak název napovídá, skladba vychází ze zvukových úprav hudby z původní autorovy země – z makedonského instrumentálního folklóru, z mužského církevního zpěvu a ženského polyfonního zpěvu. (od začátku do 3:20, celá skladba 8:10)

Prof. Rudolf Růžička
skladatel, předseda Společnosti pro elektroakustickou hudbu ČR

Copyright © 2011-18 Forfest.cz. Stránky archivovány Národní knihovnou ČR.