SOUČASNÁ VÁŽNÁ HUDBA NA ČESKO-BAVORSKÉM POMEZÍ PO ROCE 1989

Doc. Jiří Bezděk, Ph.D. /CZ/ - composer, theorist, teacher, Plzeň University

Music on the Czech-Bavarian border

Abstrakt:

V roce 1990 přinesl první podnět do česko-bavorských vztahů v oblasti soudobé vážné hudby Sudetoněmecký hudební institut s tehdejším ředitelem Widmarem Haderem a jeho pomoc trvá dodnes. Dalšími podporovateli se na německé straně staly ještě vydavatelství Edition Brendel a grafické studio Willi Nemski. Na české scéně do spolupráce aktivně vstoupila Nadace Karla Pexidra a Západočeské hudební centrum (předsedkyně Romana Feiferlíková). Společné úsilí českých a bavorských umělců pak zastřešuje vždy Česko-německý fond budoucnosti. Ve stati jsou zmíněni němečtí skladatelé Holmer Becker, Michael Emanuel Bauer a Steffan Hippe. České autory pak reprezentuje především Jiří Bezděk a Karel Pexidr. Oblast interpretační je zde zastoupena německým Duo Aussenstimmen a českým Sojkovým kvartetem, stejně tak klavíristkou Věrou Müllerovou a cembalistkou Alenou Tichou. V poslední době došlo k rozšíření o tvorbu a organizaci koncertů Švýcarem Frédéricem Bolli a Američanem Jeffem Hamburgem.

 

Klíčová slova:

soudobá hudba, česko-bavorská spolupráce, Sudetoněmecký hudební institut, Nadace Karla Pexidra, Edition Brendel, Západočeské hudební centrum, Holmer Becker, Michael Emanuel Bauer, Stefan Hippe, Jiří Bezděk, Karel Pexidr, Věra Müllerová, Alena Tichá, Sojkovo kvarteto, Duo Aussenstimmen.

 

Abstract:
In 1990, the Sudeten German Music Institute with the then Director of Widmer Hadere brought the first impetus to Czech-Bavarian relations in the field of contemporary classical music, and his support continues to this day. Other promoters on the German side were publisher Edition Brendel and Willi Nemski graphic studio. The Czech scene has been actively joined by the Karel Pexidra Foundation and the West Bohemian Music Center (chairman Romana Feiferlíková). The joint efforts of Czech and Bavarian artists are always covered by the Czech-German Fund of the Future. German composers Holmer Becker, Michael Emanuel Bauer and Steffan Hippe are mentioned in the article. Czech authors are represented mainly by Jiří Bezděk and Karel Pexidr. The interpretation area is represented by the German Duo Aussenstimmen and the Czech Sojka Quartet, as well as pianist Věra Müllerová and harpsichordist Alena Tichá. Recently, there has been an expansion in the production and organization of concerts by Swiss Frédéric Bolli and American Jeff Hamburg.

Key words:

Contemporary music, Czech-Bavarian cooperation, Sudeten German Music Institute, Karel Pexidra Foundation, Edition Brendel, West Bohemian Music Center, Holmer Becker, Michael Emanuel Bauer, Stefan Hippe, Jiří Bezdek, Karel Pexidr, Věra Müllerová, Alena Tichá, Sojka Quartet , Duo Aussenstimmen.

 

1. Podmínky pro vznik a rozvoj spolupráce

   Zcela v intencích našich novodobých dějin lze posoudit, že i v česko-bavorských vztazích v oblasti soudobé hudby po roce 1948 je přelomovým rokem 1989. Předtím česká veřejnost hudební Bavorsko vnímala jen přes československá oficiální média, popř. přes západoněmeckou televizi či rozhlas, které bylo možné na západě Čech sledovat – tedy oboustranná informovanost byla značně omezená (v odborné literatuře lze zaznamenat pouze sporadické zmínky v několika málo muzikologických pracích,[1] popř. v časopisech Hudební rozhledy popř. Opus). Spolupráce mezi českými a bavorskými skladateli se rovnala nule, z naší strany byla dokonce politicky nežádoucí.

   Otevřením hranic došlo k průlomu, který je odrazem skutečnosti, že zde mnoho českých učitelů hudby našlo práci v hudebních školách městského nebo soukromého typu, hraje v nejrůznějších sdruženích, vede sbory a podílí se na hudební dramaturgii i produkci[2]. To vše přineslo do hudebních vztahů na česko-bavorském pomezí zcela novou atmosféru.

1.1 Německé podpůrné instituce

  Přejdeme-li k otázce vztahů v oblasti soudobé vážné hudby, již v roce 1990 přišel jako první s nabídkou spolupráce Sudetoněmecký hudební institut v Regensburku (dále jen SMI[3]) se svým ředitelem Widmarem Haderem[4], hudebním skladatelem a historikem (nar. 1941 v Lokti)[5]. Tato instituce podporuje soudobou hudbu na česko-bavorském pomezí prakticky dodnes. Především pořádá společné koncerty, ale vydává i nahrávky skladeb, v převažující míře autorů minulosti.[6] SMI zřídil kraj Horní Falce pro dokumentaci hudebních aktivit z bývalých Sudet, je státní apolitickou institucí, financovanou z prostředků bavorského ministerstva pro práci, sociální otázky, rodinu a integraci. Návaznost institutu na sudetoněmecký landsmanšaft je dnes téměř nulová, přívlastek „sudetoněmecký“ je, jak říká jeho dnešní ředitel Dr. Andreas Wehrmeyer (nar. 1959 v Münsteru)již nadbytečný“, neboť institut má muzikologické ambice širšího evropského rozměru[7]. Nejdůležitějším vědeckým projektem institutu bylo vytvoření Slovníku německé hudební kultury v Čechách a na Moravě, kterého se zúčastnili i naši přední hudební vědci, v čele s Jiřím Fukačem[8]. Slovník vyšel v roce 2000[9] a v současné době se převádí do elektronické podoby.

   Z německé strany je dalším velmi významným partnerem vydavatelství pro soudobou hudbu Edition Brendel a jeho majitel Holmer Becker, sám velmi úspěšný skladatel. Holmer Becker se též věnuje organizaci koncertů, včetně jejich sponzoringu. Uvedené vydavatelství se zaměřuje nejen na tvorbu majitelovu, ale také na vybrané české, německé a švýcarské skladatele. Z českých autorů je zde vydáván Jiří Bezděk a Karel Pexidr. Mezi nejvýznamnější spolupracovníky firmy patří též plzeňská výtvarnice a fotografka Eva Hubatová. Její grafika se objevuje zhusta na obálkách notovin. S vydavatelstvím Brendel je také spjato grafické studio Willi Nemski, které se na pořádání česko-bavorských koncertů soudobé hudby rovněž podílí.

 

1.2 České podpůrné instituce

   Na česko-bavorském pomezí hraje důležitou roli Nadace Karla Pexidra, významného českého skladatele (nar. 1921), který trvale žije v Plzni.

Podporuje interpretační počiny nejen z díla donátorova, ale také provádění skladeb soudobých skladatelů z Plzeňského kraje. Finančně též pokrývá skladatelskou soutěž, vydávání knih o soudobé hudbě z regionu atp.

   Významnou organizátorskou úlohu hraje též Západočeské hudební centrum, profesní sdružení skladatelů, koncertních umělců a vědců Plzeňského kraje. Jeho dlouholetou předsedkyní byla Romana Feiferlíková, členka vedení katedry hudební kultury FPE ZČU v Plzni, která se značnou měrou zasloužila o přenos uměleckých vazeb mezi českými a bavorskými umělci na akademickou bázi.

 

1.3 Česko-německý fond budoucnosti

   Významnou roli v současných vztazích na česko-bavorském pomezí sehrává všeobecně známý Česko-německý fond budoucnosti. Na západě Čech je využíván pro podporu společných koncertních akcí od roku 2001. Ke spolupráci byli též přizváni hudební umělci ze Saska či Bádenska Würtemberska. V roce 2016 pak byl poprvé přijat i projekt spojující moderní vážnou hudbu a výtvarné umění[10].

 

1.4 Realizace

Uvedení sponzoři podporují nejen jednotlivé koncerty, ale i tématicky zacílené řady či festivaly. Mezi nejdůležitější patří především Nová hudba na druhou, kterou pořádá akordeonista Ladislav Horák, Evropský festival pro duchovní hudbu, který je dílem Víta Aschenbrennera , Tschechischer Kulturfrühling na zámku Almoshof u Norimberka, pořádaný Holmerem Beckerem, Studio für Neue Musik München atd. Do vzdálenějších končin pak zasahují realizace v Kostnici (Konstanz; její německá i švýcarská oblast) nebo v Amsterodamu. Především Bodenseefestival (Bodamský festival) v Kostnici je již letitým hostitelem západočeských a bavorských autorů a interpretů.

 

 

2. Osobnosti

 

2.1 Spolupracující bavorští skladatelé

 

Holmer Becker (nar. 1955)

Skladatel, pedagog a majitel vydavatelství Edition Brendel

   Holmer Becker je dnes zásadní osobností spolupráce v česko-bavorské příhraniční oblasti na poli soudobé vážné hudby. Je velkým přítelem české hudby vůbec. V západních Čechách požívá velké obliby. Jako úspěšný skladatel je vyhledáván českými i zahraničními interprety. Kvalita jeho děl je dána propracovanou formou, ale i sdělností a obsahovostí výrazu. Autorova hudební řeč navazuje na nejlepší tradice německé i světové moderny. Skladbu studoval soukromě u Gottfrieda Müllera a velmi záhy získal také „Talentpreis für Komposition des Theatervereins Fürth e. V.“ Uvedené ocenění mu pak přineslo celou řadu tvůrčích nabídek a nahrávek (např. Bayerischer Rundfunk, Schweizer Radio DSR, Český rozhlas atd.). Jeho skladby zazněly na prestižních koncertech a festivalech po celé Evropě, v Japonsku a Jižní Americe. Holmer Becker je autorem nejen mnoha kvalitních komorních skladeb, ale i vysoce hodnocených orchestrálních a vokálně instrumentálních kompozic. Ze symfonických těles autorovy skladby provedly např. Nürnberger Symphoniker, Südwestdeutsche Philharmonie, Sukův komorní orchestr, ale také Mezinárodní mládežnický orchestr, který se každoročně formuje ve francouzském  Limoges.

 

Michael Emanuel Bauer (nar. 1974)

Skladatel a hudební vědec

Patří mezi nejvýraznější skladatelské osobnosti své generace v Bavorsku. K česko-bavorskému příhraničnímu regionu má velmi blízko, protože se narodil v Rodingu, který leží nedaleko státní hranice. V tomto regionu také vyrůstal a částečně i pedagogicky působil.[11] K českému hudebnímu prostředí jej váže velké množství kontaktů.[12] Jedinečnost Bauerovy skladatelské osobnosti tkví v jeho svébytném progresívním hudebním myšlení, které generuje působivé zvukové výsledky i v konstelacích méně obvyklých nástrojových seskupení (např. flétna a kontrabas apod.). Do mnoha svých prací též vnáší elektronické zvuky. Schopnost výstižné témbrovosti ve své tvorbě jej přivedla na pole scénické a filmové hudby, kde se stal vyhledávaným partnerem mnoha významných divadelních umělců i filmařů. Jeho práce zazněly např. na Wiener Festwochen, Münchener Biennale či na scénách Deutsches Theater Berlin, Residenztheater München,  Staatsschauspiel Dresden,  Staatstheater Stuttgart, Neuköllner Oper Berlin  atd. Michael Emanuel Bauer ve svém hudebním vzdělání dospěl až získání titulu „doktor filosofie“, když postupně získal diplomy na Universität Regensburg a Universität für Musik und darstellende Kunst Graz. V oblasti skladatelské byl mj. žákem též světově proslulého Karlheinze Stockhausena. Bauer je také vzdělaným jazzmanem, když své klavírní dovednosti rozvíjel na New Jazzschool München. V dnešní době je pracovně vázán mj. k Universität Bayreuth či Universität Hildesheim.

 

Stefan Hippe (nar. 1966)

Skladatel, akordeonista a dirigent

Autor se dnes zabývá ve velké míře tvorbou pro akordeon. V akordeonovém hnutí v Německu zastává jednu z vůdčích pozic, když působí v Deutscher Harmonikaverband jako dirigent centrálního akordeonového tělesa. Má tedy také pravidelný umělecký podíl na již zmíněném přeshraničním koncertním turné Nová hudba na druhou. Jeho tvůrčí záběr je však výrazně širší. V  seznamu děl nacházíme i operu „A Lady Dles“[13], která byla i scénicky realizována. Množství vítězství na skladatelských soutěžích a provedení doma i v zahraničí podmiňuje nesporná kvalita jeho kompoziční práce. Hippe je nápaditý, muzikantsky plnokrevný autor, jehož skladby nachází snadnou cestu k posluchačským sympatiím. Svoje skladatelské dovednosti si vytříbil studiem na  Hochschule für Musik ve Würzburgu či na stáži v Paříži na „Cité internationale des Arts“. Neméně významná je však i jeho dráha interpretační. Jako sólový akordeonista podniká cesty po západní i východní Evropě, také však do severní Ameriky. Hippeho umělecký věhlas byl oceněn mnoha cenami, mj. Kulturförderpreis der Stadt Nürnberg, Bayerischer Förderungspreis für junge Künstler atd. V současné době pracuje jako vysokoškolský učitel na HOHNER-Konservatorium Trossingen[14], kde přednáší praktické předměty i dějiny hudby.

 

2.2 Skladatelé ze západních Čech

 

Karel Pexidr (nar. 1923)

Majitel Nadace Karla Pexidra, skladatel, spisovatel a filosof

   Karel Pexidr pracoval v občanské profesi jako právník. Celý život pak mimo to zasvětil hudbě a literatuře (poezii i próze). Schopnost hlubokého promýšlení zjevných a skrytých procesů v duši člověka i společnosti ho přivedla k tvorbě několika filosofických spisů, současně též do role přednášejícího na Fakultě filosofické Západočeské univerzity v Plzni. Kompozici studoval u Miloše Šnejdara[15], později konzultoval též u Jindřicha Felda[16]. Pexidrova hudební tvorba zasahuje prakticky všechna běžná nástrojová obsazení a hudební formy, vyjma velkých vokálně instrumentálních celků. Své, ve volné tonalitě pohybující se skladby podrobně promýšlí a často do nich vkládá závažné obsahy. Autor je oporou a vůdčí osobností plzeňské moderní hudební scény také v oblasti organizace koncertů a festivalů (stál též u zrodu unikátní Tribuny komorní písně, festivalu věnovanému komorním vokálním skladbám minulosti i současnosti)[17].

 

Jiří Bezděk (nar. 1961)

Skladatel, hudební teoretik a pedagog[18]

   Prvotní znalosti v oblasti kompozice získal u předního plzeňského skladatele Jaromíra Bažanta, skladbu (byl žákem Václava Riedlbaucha[19]) a hudební teorii vystudoval na pražské HAMU. Po původním interpretačním zaměření se věnuje kompoziční tvorbě a pedagogické práci spojené s hudebně teoretickým výzkumem[20]. Na Pedagogické fakultě Západočeské univerzity v Plzni zastává funkci vedoucího katedry hudební kultury. Na plzeňské konzervatoři je současně vedoucím kompozičního oddělení, jehož je zakladatelem. Pro Bezděkovu tvorbu je příznačný smysl pro moderní výraz se zřetelem na posluchačskou přitažlivost skladeb. Autorův skladatelský rukopis se rozvíjí především úvahami o obecných dopadech moderních metod na zvukovou podobu díla. V oblasti česko-bavorské spolupráce podal množství projektů podporujících společné koncertní a další umělecké aktivity. Zcela aktuálně je autorem tvůrčí iniciativy ke zhudebnění básní českých soudobých básníků německými skladateli a naopak německých básní českými autory. Výzva našla velkou odezvu na obou stranách, a tak se v současně době již připravují první koncerty nových skladeb. Tvůrčí proces bude též vědecky zkoumán.

 

Z širší české oblasti dále spolupracují Pavel Trojan, Eduard Douša či Jiří Teml.

 

 

 

 

 

 

 

2.3 Nejčastější interpreti z bavorské oblasti

 

 

Duo Aussenstimmen

 

(Karina Erhart – flétna, Georg Karger – kontrabas)

 

Soubor mladých hudebníků působí pedagogicky a umělecky v Mnichově. Oba se věnují nejenom vážné hudbě, ale i jazzu popř. zajímavým fúzím. Pro svá zajímavá vystoupení vybírají neotřelou dramaturgii, která zasahuje až k hudebnímu happeningu (jak se stalo např. na pozoruhodném koncertě v rámci řady Studio für Neue Musik München v roce 2014[21]). Jejich spolupráce s českým prostředím je realizována projekty Ladislava Horáka, Jiřího Bezděka a Holmera Beckera.

 

 

2.4 Nejčastější interpreti z Plzeňského kraje

 

 

Věra Müllerová

 

Klavíristka a klavírní pedagožka

 

Patří mezi špičkové české klavíristy střední generace. Je vyhledávanou interpretkou soudobé hudby, kde se zasloužila o pozoruhodné množství úspěšných premiér náročného klavírního oboru[22]. Stranou jejího zájmu však nezůstává ani interpretace klasického repertoáru či oblast komorní hry. V oblasti česko-bavorské spolupráce je jednou z výrazných osobností a dostává se jí zaslouženého uznání. Dokonale zvládnutá technika umožňuje umělkyni soustředit se plně na obsahovou složku hudby, která v jejím podání promlouvá k posluchači hlubokým sdělením. Není tedy divu, že nad rámec své pedagogické činnosti na plzeňské konzervatoři, kde současně řídí klavírní oddělení, každoročně vede mistrovské Summer Course in Frensham Heights ve Velké Británii. Vytvořila na 50 rozhlasových nahrávek pro domácí i zahraniční rozhlasové stanice, některé pak byly též užity i do koncertních alb. Pro domácí i zahraniční rozhlasové stanice vytvořila na pět desítek rozhlasových nahrávek, některé byly též užity i do koncertních alb. Počet její roční produkce koncertů jde do vysokých čísel (konají se po celé Evropě, v zámoří i v Japonsku). (Současně též spolupracuje s proslulými hvězdami operního nebe (Eva Urbanová, Roman Janál, Ivan Kusnjer a další). Své vynikající klavírní školení získala na pražské konzervatoři a HAMU v Praze (zde byla ve třídě vynikajícího Prof. Jana Panenky). Studia si rozšířila též na dlouhodobé stáži na Vysoké hudební škole v Kyjevě.

 

 

 

Alena Tichá

 

Cembalistka, klavíristka a pedagožka cembala a klavíru

 

Alena Tichá patří k významným osobnostem plzeňské hudební scény. Bez nadsázky lze konstatovat, že pro západočeské i spolupracující německé skladatele všech generací objevila cembalo jako nástroj pro sdělení nových hudebních myšlenek. Podněcování cembalové tvorby má pro řečenou profesorku plzeňské konzervatoře již generační rozměr, protože nové skladby pro ni píše nejen starší příp. střední generace (Becker, Bolli, Pexidr, Teml, Bezděk), ale štafetu přebírá již i generace nejmladší (např. Václav Špíral, Petr Hájek a další)[23]. Nové kompozice studuje s velkým zaujetím a nápaditým tvůrčím přístupem[24]. Není možné též pominout fakt, že natočila kompletní cembalové dílo Bohuslava Martinů. Se svým manželem Jaromírem Tichým založili úspěšný soubor Musica ad Gaudium, který, kromě intepretace hudby historické, dává též prostor moderně a postmoderně. Sólově nebo se souborem procestovala mnoho zemí Evropy, někdy též jako hostující cembalistka známého tělesa Musica Bohemica Jaroslava Krčka (s ním natočila mj. i mnoho koncertů A. Vivaldiho). Alena Tichá vystudovala HAMU v cembalové třídě legendární Zuzany Růžičkové. Absolvovala slavné mistrovské cembalové kurzy v Curychu a Stuttgartu (J. S. Bach Sommerakademie) a své profesní znalosti prohlubovala u profesorů Dreyfuse a Sonnleitnera.

 

 

 

Sojkovo kvarteto

 

Martin Kos, Martin Kaplan – housle, Josef Fiala - viola, Hana Vítková – violoncello

 

 

Momentálně je nejvýznamnějším kvartetem v Plzni. Věnuje se kromě klasického programu též soudobé hudbě, velmi záslužně též jejímu nejméně efektivnímu segmentu, totiž tvorbě mladých skladatelů. Nemálo mladých autorů již díky jemu poznalo profesionální zvuk své skladby. Nemálo mladých či méně známých skladatelů získalo také díky jeho profesionální interpretaci první umělecké vavříny (Václav Špíral, Sára Soukupová, Romana Schuldová, Jiří Vyšata atd.). S nabídkou premiérovat novou skladbu se na soubor obrací i celá řada německých skladatelů, v česko-bavorském euroregionu zaujímá tedy v dané oblasti stěžejní pozici. Zvuk kvarteta je kompaktní, neboť všichni členové jsou citlivými komorními hráči. Soubor vede koncertní mistr Martin Kos[25], který sám vystupuje jako vyhledávaný sólista, též hraje se svým bratrem klavíristou Štěpánem Kosem. Další členové pak zaujímají pedagogické pozice na plzeňské konzervatoři či jsou členové operního orchestru Divadla J. K. Tyla v Plzni. Historie kvarteta již zaznamenala 25 let činnosti. Původní sestava z roku 1992 prošla již několikrát obměnou, stálým členem je však jeho primárius. Současný koncertní program souboru je velmi bohatý a dramaturgicky objevný. Zahrnuje např.  cyklus koncertů „Fascinující svět hudby“, který je zaměřen na provedení významných, zřídka uváděných kvartetních opusů XX. století v historicky nebo architektonicky zajímavých prostorách Plzně, participaci na Haydnových slavnostech, účinkování v cyklu „Almoshof – Plzeň aneb česko – německé hudební setkání“, nahrávání CD a mnoho dalších aktivit.

 

K dalším významným českým interpretům patří např. violoncellista Petr Nouzovský, akordeonista Ladislav Horák a další.

 

 

 

3. Rozšiřování dosahu česko-bavorské spolupráce

 

Do česko-bavorského týmu skladatelů vstoupili v nedávné době dva kvalitní autoři zvenčí, kteří akceptují uměleckou profilaci jeho kreací a kromě své atraktivní tvorby připravují ostatním další zajímavá uplatnění skladeb. V dnešní době tedy patří neoddělitelně do dané komunity ještě Švýcar Frédéric Bolli (nar. 1953) a Američan Jeff Hamburg (nar. 1956), který dnes působí v Amsterodamu. Jejich manažerským přispěním se koncerty stěhují též do Kostnice, potažmo do švýcarské části Bodamského regionu nebo do Holandska. V převážné většině nových destinací hrají uvedení plzeňští interpreti[26]. Koncertem na Forfestu v Kroměříži 2017 je též otevřena cesta na východ[27].

Nejvýraznějším výsledkem spolupráce všech skladatelů se stalo společné CD, které pro jeho mimořádnou vícenárodnostní personální sestavu bylo nazváno CD International. Natočily jej v plzeňském rozhlasovém studiu klavíristka Věra Müllerová a cembalistka Alena Tichá, pro které také všechny skladby vznikly. Dramaturgie alba vyrostla z několika koncertních turné, které obě umělkyně podnikly po Čechách, Německu, Švýcarsku a Holandsku. Koncertní provoz skladeb byl nakonec završen jejich digitálním nahráním. Celkové ladění jednotlivých kompozic je vedeno spíše do jednovětých struktur fantazijního typu, sonátový a variační půdorys je vlastní skladbám Bezděkovým. Původní design CD International vytvořila rovněž Eva Hubatová, která též z mnoha koncertů pořídila kvalitní fotodokumentaci a mediálně je podpořila svými články v odborném i denním tisku. Režisérem a producentem alba byl Jiří Bezděk. Hudební snímky z tohoto CD dnes přebírá i bavorský rozhlas.

 

 

Závěrem

 

Ke vzniku a rozvoji tak pestré a umělecky hodnotné spolupráce bylo potřeba osvícených osobností na obou stranách hranice. Ve sledovaném regionu se jich sešlo hned několik - jak ve skladatelské, tak interpretační sféře. Je třeba vyzdvihnout sponzory, bez jejichž pomoci by se celá řada akcí neuskutečnila, dále obětavé spolupracovníky, kteří koncerty a festivaly organizují. V mnoha případech jde současně o významné hudební umělce. Historickými okolnostmi vzniklé instituce (SMI nebo Česko-německý fond budoucnosti) byly a jsou schopné přispět k realizaci uměleckých vazeb a projektů, jejich místo na začátku nově budovaných vztahů bylo bazální, lze však odhadnout, že jejich pomoc bude ve stále více globalizované Evropě slábnout, a proto je důležité, aby se transformovaly do nové role. Ta by měla být v souladu s obecně přijímaným životním stylem, ve kterém pozice soudobého umění je přijímána jako součást civilizované společnosti.

 

Kontakt:

Doc. Mgr. MgA. Jiří Bezděk, Ph.D.

Americká 9

301 00 Plzeň

bezdek@khk.zcu.cz

mobil 606 665 201

 

 

[1] např. VYSLOUŽIL, Jiří. Hudobníci 20. storočia. Bratislava: Štátne hudobné vydavateľstvo, 1964. Edícia hudobnej literatúry.

 

[2] Autor této stati patří též do dané skupiny. Na začátku 90. let bylo zajímavé sledovat, jak se i v bavorských příhraničních hudebních školách schází vlastně celá východní Evropa, protože vedle českých gastarbeiterů a bývalých emigrantů sem přicházeli i ekonomičtí utečenci z Polska, Ruska, Ukrajiny, Bulharska atd., často vynikající odborné úrovně. Všichni nově přijatí učitelé byli a jsou přijímáni bavorskými kolegy s úctou a pochopením, totéž se pak může tvrdit i v případě rodičů žáků, mnohde dokonce české učitele přímo vyhledávají.

[3] Sudetendeutsches Musikinstitut

[4] Stručné umělecké profily zde uvedených skladatelů a interpretů jsou koncentrovány níže, v samostatných podkapitolách.

[5] Jeho přednáška zazněla na mezinárodním kolokviu Forfestu v roce 2015.

[6] Zde se nejvíce uplatňuje plzeňské Sojkovo kvarteto

[7] Sám pan Wehrmeyer pochází až od holandských hranic, je tedy velmi vzdálen původnímu sudetoněmectví, stejně tak, jako jeho hlavní spolupracovnice,  Češka Hana Pfalcová, příslušnice mladé generace.

[8] Na prvních jednáních o jeho koncepci se také autor této stati osobně zúčastnil jako zástupce Západočeské univerzity.

[9] Lexikon zur deutschen Musikkultur: Böhmen, Mähren, Sudetenschlesien. München: Langen Müller, 2000. ISBN 3-7844-2799-5.

 

[10] Na vernisáže bavorských a českých výtvarníků byl navázán vždy koncert cembalových novinek

 

[11] Autor této stati s ním dlouhá léta spolupracoval na hudební škole v Regenu.

[12]  Je např. spoluorganizátorem pravidelné česko-bavorské akordeonové přehlídky Nová hudba na druhou, kterou připravuje Ladislav Horák, zástupce ředitele pražské konzervatoře a akordeonový virtuoz.

[13] Na libreto Gerharda Falknera

[14] Vysoká škola výhradně v oblasti hry na akordeon a její výuky.  Vzdělání je organizováno do bakalářské úrovně. Škola je podporována výrobcem akordeonů světové kvality, který sídlí ve stejném městě.

[15] Miloš Šnejdar (1917 – 1994)

[16] Jindřich Feld (1925 – 2007)

[17] Viz dále FIALA, Jaroslav. Karel Pexidr: Portréty plzeňských skladatelů. 1. Plzeň: ZČU, 2006. ISBN 80-7043-498-8 a BEZDĚK, Jiří  . Analytické pohledy na vybrané hudební kreace autorů spjatých s Plzní ve 20. a 21. století. Plzeň: ZČU, 2015. ISBN 978-80-261-0577-0.

 

[18] Viz dále též FIALA, Jaroslav. Jiří Bezděk. Skladatel hudební teoretik a pedagog. 2. Plzeň: ZČU, 2013. ISBN 978-80-260-5288-3.

 

[19] Václav Riedlbauch (nar. 1947)

[20] Pozitivní ohlas získala např. “Soudobá hudba před tabulí“, která je určena pro potřeby hudebních škol i široké veřejnosti. Bibliografické údaje této a dalších publikací jsou uvedeny v Přehledu literatury a pramenů.

[21] Na této akci autor této stati také skladatelsky participoval

[22] V tomto duchu přednesla Věra Müllerová svůj vysoko hodnocený recitál na Forfestu 2017

[23]  Začátečníkům v oblasti cembalové tvorby pomáhá účinnými radami, aby cembalo nechápali jen jako „variaci na piáno“, ale především využívali jeho technická i zvuková specifika.

[24] Na koncertech o nich i zajímavě mluví.

[25] Působí též jako koncertní mistr Sukova komorního orchestru v Praze.

[26] V nedávné době do koncertního provozu vstoupil i švýcarský soubor Schweizer Trio.

[27] Na již uvedeném koncertě Věry Müllerové byl též navíc autorský tým omlazen o nadějného Pavla Samiece

Copyright © 2011-18 Forfest.cz. Stránky archivovány Národní knihovnou ČR.