MgA. Štěpán Fílípek, PhD. /CZ/ - cellist, composer, publicist and organizer

 

Aktuální kompoziční zdroje v žánru klavírního tria

Actual compositional resources in the piano trio genre

 

 

Žánr klavírního tria je již přes 250 let jedním ze stěžejních forem v komorní hudbě. Základy položilo svou tvorbou pro zmíněné obsazení mnoho autorů raného klasicismu, pevnou formu žánru však ustálili především představitelé tzv. „vídeňského klasicismu“ Joseph Haydn, Wolfgang Amadeus Mozart a Ludwig van Beethoven. I v pozdějších letech klavírní trio významným způsobem přitahovalo pozornost skladatelů (vyjmenování všech by stálo za samostatný příspěvek), přičemž je více než potěšující, že žánr se nezakonzervoval, ale zajímavým způsobem se vyvíjí i v současnosti.

 

 

1. O projektu 3 premiéry pro Solaris3

 

První myšlenky vedoucí k dlouhodobému projektu „3 premiéry pro Solaris3“ vznikly někdy koncem roku 2017 z podnětu členů tria Solaris3, Anny Veverkové, Štěpána Filípka a Martina Levického. Původním záměrem projektu byla sonda do současného potenciálu žánru klavírního tria, přičemž byli osloveni tři autoři s originálním a individuálním rukopisem: František Chaloupka, Lukáš Sommer a Jakub Rataj. V průběhu roku 2018  byly všechny kompozice dokončeny, několikanásobně obehrány a natočeny pro Český rozhlas. Projekt se setkal se zajímavou mediální odezvou [1] i zahraničním zájmem [2] , přičemž jeho vyvrcholením bude na podzim 2019 vydání dokumentárního CD u vydavatelství Radioservis.

 

 

 

1. František Chaloupka – Klavírní trio

 

Prvním z autorů, kteří přispěli svým pohledem na současný stav žánru klavírního tria je brněnský skladatel František Chaloupka (*1981). Studoval kompozici na Janáčkově konzervatoři v Ostravě a Janáčkově akademii múzických umění v Brně, kde dosáhl doktorského titulu. Absolvoval stáže na Královské konzervatoři v Haagu, Universität für Musik und darstellende Kunst ve Vídni či na California Institute of the Arts v Los Angeles. Jeho skladby provedly Ostravská filharmonie, Moravská filharmonie Olomouc, či Filharmonie Hradec králové. Interpretaci jeho díla se věnují také specializované soubory u nás i v zahraničí: Ensemble Modern, Prague Modern, VENI Academy, The New Century Players Los Angeles, Dunami Ensemble. Výraznější mezinárodní ohlas zaznamenala jeho kompozice Mašín Gun – Seven Rituals for purging the Czech Lands from the Spirit of Communism. Ta měla premiéru v prosinci 2012 na festivalu Musica Viva v Mnichově a zaznamenal ji Bavorský rozhlas. V roce 2016 vydal profilové 2CD Selected Works 2006–2015 a letos – jako Iszek Baraque – eponymní písňové album.

 

Ke své skladbě klavírní trio napsal následující autorský komentář:

 

„Přestože ve svých kompozicích často používám mimohudební inspirace (jde o určité “mýtické” plány), či princip duality, v této skladbě jsem se rozhodl přezkoumat žánr klavírního tria jako takového. Akcent zde kladu na sonorističnost, způsob notace, mikro-tempové manipulace s jednotlivými party hráčů a rubatové odchylky. Míra, do jaké mají hráči nehrát spolu v rytmickém unisonu je například přesně předepsána a notována, ale hráč má v rámci těchto přednastavených limitů možnost svobodně se pohybovat, svobodně se vyjádřit.”

 

V prvním ucelené části skladby autor hojně využívá zvukových možností rozšířených technik hry v korpusu klavíru. Zde flažoletová technika, tedy levá ruka hraje klapku, pravá se dotýká příslušného tónu na struně:

 

 

 

Dalším přínosným prvkem je sofistikované použití tzv. “seagull efektu” v kánonu houslí a violoncella:

 

 

 

Vysoce zajímavý je Chaloupkův přístup k polytempovým strukturám. Tento instrumentační problém řeší následujícím způsobem:

 

 

1. Lukáš Sommer – Xcape

 

Dalším ze skladatelů, který přispěl do proketu svým dílem je Lukáš Sommer (*1984).  Dokázal již vytvořit rozsáhlé partitury hudby orchestrální (Koncert pro harfu a orchestr, Gala Violin - pro osm houslí a orchestr), vokální (Missa brevis, muzikál Sindibád) a komorní (Sonáta pro flétnu a klavír, Smyčcové kvartety I,II). Specifikem Sommerova uměleckého působení je unikátní autorský kytarový recitál, který si nachází cestu jak na domácích pódiích, tak v zahraničí. V roce 2017 jeho skladba pro komorní orchestr La fine del Tempo zvítězila v mezinárodní skladatelské soutěži Concorso Novaro v italské Florencii. Jeho hudba se čím dál častěji objevuje na zahraničních pódiích a vzniká na objednávku renomovaných interpretů a souborů - sir Nicholas Daniel, Camerata dei Fiori, Italian Saxophone Quartet, Carlo Jans, Gaia Sokoli ad. Roku 2018 měla premiéru opera - oratorium Časoplet, která vznikla k výročí 100 let od založení Československé republiky.

 

„Líbí se mi představa, že čas, tak jak jej vnímáme, neexistuje. Můj oblíbený český filozof Josef Zezulka dokonce tvrdí, že čas existuje naráz ve všech potencialitách jako již hotové dílo, které svými životy pouze oživujeme a z nepřeberných cest osudu, které jsou pro nás již připraveny, vybíráme vždy pouze jednu - kvalitou svého rozhodnutí. Klavírní trio Xcape vzniklo z potřeby jakéhosi vnitřního "útěku", ale zároveň z okouzlení touto skrytou mnohočetností. Život může být doslova propleten vedlejšími motivy, slepými uličkami, tápáním, přešlapováním na místě, vždy ale vede ke konečné jednotě s vyšším řádem.”

 

 

Celkový obraz kompozice sestává ze sedmi vět, z nichž jsou tři sólové kadence jednotlivých nástrojů s názvy Monolog I.-III.:

 

 

Použití čtvrttónů v rytmickém unisonu vytváří příjemné napětí mezi houslemi a violoncellem, tento prvek Sommer použil v první větě s názvem HardBob:

 

 

Sedmá věta pojmenovaná Nenia je v rámci cyklu svého druhu Codou. Široká harmonie basu v klavíru a vysokých flažoletů smyčcových nástrojů evokují pohled z “jiného světa”, za povšimnutí stojí šestnáctinový a osminový pohyb středních hlasů klavíru ve druhé vrstvě :

 

 

 

 

 

 

 

1. Jakub Rataj – ES.23

 

Posledním z dokumentovaných skladatelů projektu, Jakub Rataj (*1984) je autorem orchestrálních, komorních a elektroakustických kompozic. Jeho práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Jeho skladby zazněly v rámci mnoha koncertů a festivalů v ČR i v zahraničí (Francie, Japonsko, Irán, Rusko, Švédsko, Španělsko, Rakousko a další), nové skladby si u něj objednala tělesa jako např. fama Q, Prague Modern, Low Frequency Trio, Orchestr Berg. Spolupracoval s interprety a ansámbly jako např. Quatuor TANA, Ostravská Banda, Matteo Cesari, Kifu Mitsuhashi, Pamelia Kurstin, Pierre Strauch, David Danel. Jeho skladby byly uvedeny Jihočeskou Filharmonií, Filharmonií Pardubice, Soloist Novgorod. Získal řadu hudebních ocenění (mj. hlavní cenu Nuberg 2014 a 2015) a uměleckých rezidencí (České Centrum: 2014 - Vídeň, 2015 - Madrid, 2017 - Tokyo; VICC 2017 a 2019 - Visby). Na pražské HAMU studoval kompozici pod vedením prof. Hanuše Bartoně (2010-15) kde následně od roku 2015 začal své doktorandské studium pod vedením Luboše Mrkvičky.Ve stejném roce založil Ensemble Terrible - ansámbl mladých hudebníků působících na pražské HAMU. Od roku 2015 působí v Českém Rozhlase jako hudební režisér a zvukový designér.

„Název ES.23 nese v několika rovinách zhuštěný obraz skladby. Graficky je číslo 23 pokřiveným zrcadlením písmen “ES” a vytváří tak proměněný palindrom, který se odráží v celkové formě kompozice. Samotné “ES” dále značí centrální tón, číslo “2” dvě základní a kontrastní hudební roviny - excesivní, zvukově komplexní, ostře akcentovaná až agresivní na jedné straně, tichá, křehká, statická a jemná na straně druhé. Další dva znaky “S” a “3” jsou skrytým věnováním klavírnímu triu Solaris3.“

 

 

V průběhu skladby Rataj vydatně využívá rozšířených technik, zde ukázka z introdukce:

 

 

 

Základním stavebním prvkem tria je kontrast ve střídání ultrarychlých expresivních ploch s plochami dlouhých tónů v nízkých dynamikách:

 

 

 

 

Závěr kompozice klade na všechny interprety nemalé nároky a je vpravdě virtuozní, co se požadavků na zvládnutí rozšířených technik týká:

 

 

1. Interpretační zkušenosti

 

Přestože jsou všichni členové klavírního tria Solaris3 zkušenými interprety soudobé hudby, vyžadovalo zpracování nových kompozicí značné úsilí, vzájemnou kreativitu, i zpětnou vazbu s autory. V případě kompozice Františka Chaloupky dokonce došlo po prvotním čtení k překomponování některých úseků, což ve výsledku velmi prospělo celkovému obrazu. Xcape Lukáše Sommera je sice zapsán tradičním kompozičním stylem, vyladění čtvrttónových úseků však vyžadovalo velkou trpělivost. Nejtěžší na interpretační zpracování se ukázala Ratajova kompozice ES.23. Rychlé střídání hráčských technik vyžadovalo několikaměsíční cvičení po malých úsecích, výsledný celek však působí velmi kompaktně.

 

 

1. Zhodnocení naznačených východisek

 

Co se týká formy, za nejvíce inovativní se dá označit skladba Jakuba Rataje, zkracováním a prodlužováním kontrastních ploch dosáhl málo vídané plasticity. Je však otázkou, kolik interpretů je v dnešní době schopno naplnit podobně virtuózní požadavky. Lukáš Sommer sice se svým víceméně klasickým hudebním myšlením na první pohled nepřináší v detailu nic nového, na druhou stranu mu velice dobře funguje makro-forma cyklu, což je u autorů současné hudby opravdovou vzácností. František Chaloupka ve svém triu pracuje především s barvami jednotlivých nástrojů a ve výsledku se mu zdařil poslechově velmi přívětivý tvar.

 

 

1. Budoucnost žánru klavírního tria

 

 

Celý projekt 3 premiéry pro Solaris3 ukázal, že klavírní trio je i v současnosti živým a vyvíjejícím se žánrem vzbuzujícím oprávněný zájem autorů. Doufejme, že tomu tak bude i v příštích staletích, ať už cestou barevných ploch, cestou klasickou, či ultra-virtuózní, tak jak naznačili František Chaloupka, Lukáš Sommer a Jakub Rataj.

 

 

 

 

 

[1] Veber Petr: 3 premiéry a jeden klasik; 7. 10. 2019; www.klasikaplus.cz

[2] Provedení projektu 3 premiéry pro Solaris3 v rámci festivalu So glingt die gegenwart! v Berlíně.